Znak a vlajka města Moravský Krumlov

Znak a vlajka města Moravský Krumlov

Vývoj znaku města byl poměrně složitý, jak o tom svědčí jeho konečná podoba. Nejstarším středověkým pečetním znamením města byla okrouhlá věž s cimbuřím, oknem a klenutou branou, provázená po stranách dvěma štítky se zavinutou střelou.

Pečeť města Moravský Krumlov z roku 1 820Právo pečetit červeným, tedy nejreprezentativnějším voskem, místo prostého černého nebo případně zeleného vosku, získalo město královským privilegiem Ferdinanda I. roku 1540, na žádost tehdejšího majitele panství, pana Jana z Lipé.

Znak obce

Blason znaku: V modrém štítě na zeleném trávníku stříbrná kvádrovaná věž s cimbuřím, s prázdnou branou s otevřenými vraty na stříbrných závěsech, a s vytaženou mříží, obojí zlaté, prázdným oknem, s červenou stanovou střechou se zlatou makovicí. Nad branou knížecí korunou korunovaný zlato-červeně dělený štítek. Věž provázejí dva červené štítky se stříbrnou zavinutou střelou.

Hradební věž, respektive věžová brána, byla nepochybným symbolem městských práv a tehdejšího opevnění Moravského Krumlova. Štítky po stranách věže pak erbem někdejší vrchnosti, pánů z Kravař, jimž město na přelomu 14. a 15. století patřilo. Tzv. zavinutá střela, coby starobylá erbovní figura moravského rodu pánů z Kravař (z rozrodu Benešoviců), představovala zápalný šíp, čili jeho hrot, ovinutý pruhem plátna a namočeným v pryskyřici, který kdysi sloužil k zapalování střech a jiných hořlavých stavebních konstrukcí obléhaných hradů, tvrzí a měst.
Dne 30. června 1644 tento původní znak polepšil Gundakar kníže z Lichtenštejna přidáním třetího štítku, se svým zlato-červeně děleným rodovým erbem s knížecí korunou, nad bránu věže ve štítu městského znaku. V souvislosti s tím byl Moravský Krumlov dokonce přejmenován na Liechtenstein, jako zamýšlené centrum nově vytvořeného (povýšeného) knížectví. Nic z toho se však v praxi neujalo a dodnes exitující Knížectví Liechtenstein vzniklo až roku 1719, mezi Švýcarskem a Rakouskem.
Státním znakem Knížectví Liechtenstein je pochopitelně úplný (velký) erb dodnes zde vládnoucího knížecího rodu. Tvoří ho několik znakových polí, ale střední, zlato-červeně dělený štítek s původním středověkým erbem Lichtenštejnů je shodný s lichtenštejnským štítkem na věži v městském znaku Moravského Krumlova. Erbovní symbolika Liechtensteinů, starobylého evropského šlechtického rodu, pocházejícího z rakouského hradu Liechtenstein, od 13. století nerozlučně spjatého s Moravou a dějinami českých zemí, tak pozoruhodným historickým a heraldickým způsobem „spojuje“ Moravský Krumlov s Knížectvím Liechtenstein, jedním z nejmenších suverénních států Evropy i celého světa.

Vlajka města

Vlajka byla Moravskému Krumlovu udělena, ve smyslu zákona o obcích a jednacího řádu Poslanecké sněmovny, rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 30. listopadu 2007.

Vexilologický popis vlajky: List tvoří dva vodorovné pruhy, modrý a zelený, v poměru 6:1. Ve střední části modrého pruhu stojí na zeleném pruhu bílá kvádrovaná věž s cimbuřím, s prázdnou branou s otevřenými vraty na bílých závěsech, s vytaženou mříží, obojí žluté, prázdným oknem, a s červenou stanovou střechou se žlutou makovicí. Nad branou knížecí korunou korunovaný žluto-červeně dělený štítek. Věž provázejí dva červené štítky s bílou zavinutou střelou. Poměr délky k šířce listu je 2:3.

Na stožár vztyčovaná vlajka, nebo prapor (pevně spojovaný s žerdí) opakuje všechny výše popsané tinktury a figury jejich převedením ze štítu do vlajkového listu o stranovém poměru šířky k délce 2:3 (dle státní vlajky České republiky). Na rozdíl od znaku, kde se vždy blasonuje heraldický kov (zlato či stříbro, třebaže v praxi zobrazované žlutě a bíle) se v případě popisu vlajky,praporu, vždy mluví o žluté nebo bílé barvě vlající tkaniny a takto se i vyrábí.

Základní informace o vědních oborech – heraldice a vexilologii si můžete přečíst zde.