Znak a vlajka města Koryčany

Vývoj znaku města byl zajímavý, ale poměrně jednoznačný. Stejně jako ostatní města a městečka měly Koryčany, na rozdíl od vsí, tzv. znakové právo vyplývající z jeho postavení trhového střediska panství od první poloviny 14. století. Panovnické či vrchnostenské privilegium o případném udělení znaku se ale nedochovalo, bylo-li vůbec vydáno.

Dokladem nejstarší známé a dodnes užívané podoby znaku jsou proto pečetní znamení někdejšího městečka, doložená od 16. století v podobě hradby, věže a erbovních štítků Prusinovských z Víckova.
Na město byly Koryčany povýšeny až roku 1967, což již nemělo na podobu historického znaku žádný vliv.

Logo používané místo znaku v letech 1925-1976.

S výjimkou let 1924 (respektive 1925) až 1976, kdy bylo místo původního starého znaku městečka oficiálně zavedeno a používáno znamení, v podstatě „logo“, navržené sochařem a malířem Josefem Kubíčkem (1890-1972), sestávající z dekorativního kruhového pole
se třemi erbovními štíty bývalé významné vrchnosti – pánů Tovačovských z Cimburka, Prusinovských z Víckova a Horeckých
z Horky, je tedy podoba městského znaku od počátků víceméně jednoznačně daná a známá, potvrzená orgány města i státu roku 1976.

Znak města

Blason znaku: V modrém štítě stříbrná kvádrovaná hradba s cimbuřím o pěti stínkách. Z hradby vyniká stříbrná kvádrovaná věž s cimbuřím o čtyřech stínkách,
s červenou stanovou střechou zakončenou zlatou makovicí. Ve věži a po jejích stranách po gotickém štítku, prostřední níže. Štítky polcené, vpravo třikrát stříbrno-černě dělené, vlevo červené.

Svým staletým užíváním, až dodnes, je znak právně tzv. vydržený a právoplatný. Kodifikovaný i ve známém kompendiu Jiřího Čarka: Městské znaky v českých zemích, Praha 1985 a dnes rovněž v elektronickém Registru komunálních symbolů na internetových stránkách Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, kam agenda naší komunální heraldiky a vexilologie od roku 1990 spadá. Je jisté, že během staletí užívání docházelo, a i dnes občas dochází, ke kolísání správné podoby jakéhokoliv znaku jak v případě jednotlivých tinktur, tak i celých figur.

Pečeť Koryčan ze 16. století.

Nyní je proto znak města proveden v ideální podobě, odpovídající původnímu ikonografickému významu a symbolice fortifikace
(tj. hradby a věže, evokující práva ohrazeného městečka), včetně opakujících se gotických polcených štítků (vpravo třikrát stříbrno-černě dělených, vlevo červených), představujících rodový erb vrchnosti Prusinovských z Víckova v 16. století.

Vlajka města

Z oficiální žádosti města v Archivu Poslanecké sněmovny vyplývá, že: „Autorem návrhu je místní malíř Karel Kudlička. Návrh byl konzultován s heraldiky“. Tato věta je však v žádosti města perem přeškrtnuta a nad ní je připojena následující rukopisná glosa: „Podle návrhu Karla Müllera nakreslil Antonín Javora“. Karel Kudlička tak byl zřejmě tvůrce prvotně předloženého návrhu, autory finální podoby jsou PhDr. Karel Müller (ředitel Zemského archivu v Opavě a expert sněmovního podvýboru) a heraldik Antonín Javora (1947-2007). Vlajka byla městu Koryčany udělena až rozhodnutím č. 41 předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky ze dne 26. listopadu 1999 a její vexilologický popis, v dekretu předsedy Poslanecké sněmovny i Registru komunálních symbolů,
je následující:

List vodorovně dělený cimbuřovým řezem o čtyřech čtvercových zubech a dvou polovičních mezerách a svisle dělený tak, že horní žerďové pole je modré, dolní vlající červené a horní vlající a dolní žerďové jsou bílá. Plochy všech polí jsou stejné. Poměr šířky k délce listu je 2:3.

Na stožár vztyčovaná vlajka, nebo prapor pevně spojovaný s žerdí, obsahuje tři hlavní tinktury historického městského znaku, stříbrnou (tj. bílou), červenou a modrou, které jsou, jako tzv. městské barvy (navíc ještě s černou barvou) shodné se státními barvami (čili trikolórou) České republiky. Cimbuřovité dělení stínkami a prolukami jasně evokuje obecné znakové figury hradby i věže. Jedná se o tzv. „hladkou“ vlajku (prapor) tvořenou pouze geometricky uspořádanými barevnými plochami (poli či pruhy), na rozdíl
od tzv. heraldické vlajky (praporu), která vždy důsledně opakuje všechny tinktury
i znakové figury převedené ze (svislého) štítu do (vodorovně) obdélníkového vlajkového listu.

Více informací o Koryčanech získáte zde.
Základní informace o vědních oborech – heraldice a vexilologii si můžete přečíst zde.